Velikonoční zvyky
Velikonoce jsou považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Název Velikonoce je odvozen od Velké noci, kdy ukřižovaný Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Dnes je tento svátek velmi oblíbený a oslavuje ho mnoho rodin, které se při tomto svátku setkávají ve společném kruhu. Velikonoce v dnešní době většinou představují ulice plné koledníků s pomlázkami a košíky s vykoledovanými barvenými a čokoládovými vajíčky. Velikonoce často lidé berou jako přivítání jara, jelikož se slaví v měsíci březnu nebo dubnu.
Každý, kdo chce jít koledovat, musí umět alespoň jednu velikonoční koledu. Koleda se říká při „šlehání“, aby si koledník zasloužil vykoledovanou odměnu. Chlapci dívky „šlehají“ proto, aby byly zdravé, pilné a veselé po celý rok. Předávají jim tím svěžest, mladost, ohebnost, mládí a zdraví. Slečny mají zase za úkol nachystat malovaná vejce.
Vejce se stalo symbolem Velikonoc, je totiž symbolem nového života. Z lidových zvyků se začalo barvit či malovat.
Dalším neméně důležitým symbolem Velikonoc je velikonoční pomlázka, kterou si chlapci dříve pletli sami z prutů vinné révy či vrby. Na pomlázku se používá mladé proutí s největším podílem "životní síly" kterou jakoby předávají koledníci vyšlehané osobě. Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné pentle na pomlázku. Jen málokdo ví, jaká barva má jaký význam, protože každá barva má nějakou symboliku:
Rudá stuha znamená náklonnost a lásku, modrá stuha vyjadřuje naděje, žlutá má symbol odmítnutí a zelená stuha znamená, že chlapec je dívce oblíbený.
Velikonoční tradice
K Velikonocům neodmyslitelně patří již zmiňovaná vejce, pomlázka či velikonoční koleda, ale je i mnoho dalších zvyků, které se ještě v dnešní době dodržují.
Oblíbenou tradicí hlavně pro pány je polévání něžného pohlaví studenou vodou či dokonce vhození ženy do studené vany či potoka, pokud to možnost dovolí. Voda má podle tradice očistný charakter, čerstvá tekoucí voda zaručovala mládí a krásu.
Zajíček pochází z pohanských rituálů oslavující příchod jara, avšak v v byzantských dějinách představoval zajíc Krista. Symbolika zajíce pochází z tradice oslav svátku pohanské bohyně plodnosti Eostre. Z jejího jména je odvozeno slovo Easter, anglický název křesťanských Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíčka, který pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. K Velikonocům patří také jídlo. Nikdo si asi nedokáže představit, že by na Velikonočním stole neležel mazanec či Velikonoční beránek. Beránek je tradicí pocházející z křesťanské víry, obrazně by se dalo říct, že Ježíš Kristus byl beránek, který se obětoval za spásu světa. Beránek je proto považován za symbol záchrany.
Zajímavosti - jak se slaví Velikonoce v jiných zemích
V USA jsou velikonoční svátky náboženským svátkem, takže mnoho amerických rodin se, mimo návštěvy kostela, schází kolem zdobení velikonočních vajíček (v sobotu večer) a jejich „lovu“ v neděli ráno. Podle dětských pohádek byla vajíčka během noci přinesena velikonočním zajíčkem a poschovávaná po domě a zahradě, aby počkala na děti, až se probudí. Důvod, proč by to měl zajíček dělat, se vysvětluje jen zřídka.
V Anglii ženy přivazují muže k židlím a za propuštění požadují peníze.
V Norsku je tradicí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice vysílají kriminální a detektivní příběhy. Také noviny otiskují články, ze kterých mohou čtenáři zkusit odvodit, kdo je pachatelem. Samozřejmě také vychází mnoho knih. Dokonce i krabice od mléka bývají potištěny příběhy s vraždami.
